Blbý a blbější 1945

Když jsem narazil na událost, která se stala námětem následujícího článku, zarazilo mě, s čím vším byla ona událost spojena. Náhody, osobnosti, smůla, ale i štěstí. Právě štěstí, kolikrát měřeno v sekundách, či centimetrech umožnilo pamětníkům vyprávět i tento příběh.

Roku 1968, při budování vodní nádrže Želivka, zaniklo několik obcí, které stály v cestě projektu vodní nádrže. Jednou z těchto obcí byla i obec, nacházející se na Ledečsku, se jménem Zahrádka s nedalekým údolím, které neslo jméno Kobylí důl. V dobách dřívějších se toto údolí stalo jakýmsi skladištěm surového železa, které zde čekalo na další transport do hutí. Toto je ale vedlejší. Náš příběh se datuje do ledna roku 1945. Konec druhé světové války se nezadržitelně blíží, odbojová hnutí sílí a okupanti neztrácejí na svém odhodlání bojovat za třetí říši do posledního dechu.

V oblasti Ledče nad Sázavou působila partyzánská skupina v čele s poručíkem Karlem Pulcem, který v odboji působil od roku 1940. Na jeho kontě můžeme nalézt – ukrývání čs. parašutistů z Anglie, vytvoření skladu výbušnin a zbraní, ukrývání sovětských parašutistů a další. Roku 1944 byl Karel Pulec pověřen sestavením odbojové skupiny, která by vedla partyzánskou válku proti okupantům na Ledečsku. Pulec kontaktoval další odbojové skupiny a přednesl návrh na vytvoření většího uskupení. Bohužel s větším počtem lidí, roste i riziko odhalení. A tak se stalo, že do skupiny pronikl konfident Bohuslav Bušta. Proto 27. ledna 1945 gestapo šlo najisto do Kobylího dolu, kde mělo vůdce partyzánů, v počtu pěti osob včetně Bušty, naservírované takřka na zlatém podnosu.

Gestapo v součinnosti s protektorátním četnictvem obklíčilo Kobylí důl a v nerovném boji nalezli smrt Bohumil Kluch a Josef Pipek. Karlovi Pulcovi se podařilo, s průstřelem paže, utéct z místa schůzky a zlikvidoval dokumenty, které by napomohly nepříteli s odhalením dalších členů. Pulec vysílen, a s gestapem v patách, zvolil raději sebevraždu než zajetí. Zbývající člen partyzánského hnutí byl zajat.

Druhá světová válka skončila a přišla vlna euforie, avšak na boj v Kobylím dole se nezapomnělo. Už v srpnu bylo rozhodnuto o umístění pamětní desky se jmény obětí, která by připomínala statečnost českého národa. Slavnost s odhalením desky byla naplánována na dopoledne 2. září 1945. Jako první proti tomuto času vystoupil místní farář Josef Toufar (ano, přesně ten samý farář Josef Toufar, jehož jméno je spojeno s číhošťským zázrakem). Toufarovi nevadilo uctít památku padlých, naopak, ale čas zvolený představiteli obce kolidoval se mší. Možná toto byl první krok, kterým na svou osobu farář Toufar upozornil bezpečnostní složky. Jakákoliv námitka nebyla vyslyšena a slavnost mohla začít.

Kroniky okolních obcí hovoří, že se na slavnost dostavilo na deset tisíc lidí. Z nedalekého Kožlí vyrazil dlouhý průvod lidí v čele s kapelou, která vyhrávala na celé širé okolí. Součástí tohoto průvody byla i skupinka bývalých partyzánů z Chrudimska, kteří na slavnost vyrazili v kořistních uniformách a se zbraněmi v rukách. Dodnes se neví, zdali tito partyzáni byli skuteční partyzáni, nebo jen využili situace a brali to jako hru.

Na místě slavnosti byla zahalena pamětní deska, u které stála čestná stráž a místní honorace a partyzáni se střídali se svými proslovy. Slunce hřálo do tváří a vše vypadalo na idylické babí léto. Idylické do momentu, kdy se přešlo k odhalení pamětní desky. V tento moment partyzánská bojůvka vycítila okamžik, kdy by se mohla blýsknout a povýšit pietní akt o stupeň výše. Velitel bojůvky nechal nastoupit své muže v řad a chystal se dát povel k čestné salvě. Místní velitel skautů protestoval proti jakémukoliv střílení, jelikož se obával o bezpečnost. Partyzáni se mu jen vysmáli a se slovy: „Že oni jsou tady bojovníci,“ poslali velitele skautů pryč. Ten nelenil a nakázal svým skautům, aby raději poodstoupili od těchto bláznů. Další události popisuje přímý účastník Vladimír Myslík následovně: „…pak přišla jednotka těch pitomců a nabíjeli pušky ostrými náboji. A kapelník povídá muzikantům: Hoši pět kroků dozadu, tak jsem raději šel s nimi a tím jsem si zachránil život.“

Při třesknutí výstřelu první salvy se ještě nic nestalo, avšak při druhém výstřelu došlo k oslnivému záblesku a mezi účastníky slavnosti spadl ustřelený drát vysokého napětí. Drát se dle očitých svědků na zemi mrskal jako had a zanechával pouze zkázu. „Děda Elišky Heroutové popadl dívenku a snažil se uskočit, bohužel drát se ho dotkl a síla proudu mu roztrhla obličej a dívence způsobila silné popáleniny na nohou a hlavě.“ Farář Toufar vypověděl následující: „Byl to hrozný pohled. Lidé nevěděli, co se děje, prchali ve zmatku, pod dráty se škvířila těla zasažených. Hrozný zápach spálených těl se nesl krajem.“ Duchapřítomnost na místě neštěstí zachoval oddíl skautů, kteří větvemi a holemi pomáhali vyprošťovat lidi. Velitel skautského oddílu popadl pušku, která ležela na zemi a duchapřítomně předvedl mistrovský výstřel, když ustřelil druhý konec drátu. Nebezpečí bylo zažehnáno, tragédie mohla začít. Vedle třech jmen padlých partyzánů přibylo dalších osm jmen lidí, ve věku od 14 do 50 let, které v podstatě zabila hloupost. V nemocnicích skončilo několik desítek lidí s těžkými popáleninami. Komunistický režim naložil s touto událostí po svém. Z katolíka Karla Pulce vytvořil zarytého komunistu a že zářijovou tragédii měli na starosti partyzáni se raději ututlalo. Dodnes není známo, jestli vůbec nějaký trest za Kobylí důl padl. Místo neštěstí je dnes zakryto vodní hladinou nádrže Želivka a žádná z okolních obcí nemá snahu ani chuť tuto tragickou událost připomínat.

(Autor: Daniel Sviták)
Foto zdroj: mistapametina­roda.cz/?lc=sk&i­d=1382&ls=cs

VAROVÁNÍ!
Právě vstupujete na stránky skupiny Heart Warrior.

Tato skupina si dává za cíl spojovat lidi se stejnými zájmy, kterými jsou: střelectví, zbraně, historie, aktuální dění v oblastí vojenství a celkově události, které hýbou světem. Proto se na následujících stránkách můžete setkat s články, fotografiemi a videi, které svým charakterem mohou být pro některé jedince znepokojující.

Zvažte tedy, zda-li opravdu chcete pokračovat v prohlížení stránek Heart Warrior.

(Prohlašujeme, že svou činností nepropagujeme žádné hnutí ani politické názory potlačující svobody jednotlivců, či skupin.)