Camarone

Pod pojmem armáda si jistě každý z nás vybaví muže, jenž jsou ochotni bojovat za svou vlast a chránit ji tak před nepřítelem. Avšak V jednom případě to až tak pravda není. Přesuňme se nyní společně do roku 1831. Psal se datum devátého března, kdy francouzský král Ludvík Filip podepisuje dokument, jenž položí základní kámen ke vzniku jednomu z nejznámějších, a přesto nejvíce podivných vojenských uskupení v moderních dějinách.

V třicátých letech devatenáctého století byla Francie přeplněna uprchlíky z mnoha evropských zemí, kteří se účastnili povstáních proti svým vládám a v následku jejich neúspěchu prchli právě do Francie. Jejich touha bojovat byla veliká, ale sami nic nezmohli. Francouzská vláda nevěděla, jak přesně s těmito muži naložit, dokud bývalý maršál Napoleonské armády, Joseph Soult, nepronesl památný výrok: „Takže oni se chtějí rvát? Ať tedy krvácejí při dobývání severní Afriky.“

Francie v této době vedla válku s berberskými kmeny v Maroku, a tudíž se ji hodil každý muž, který by byl ochotný bojovat za věhlas Francie. Proč z nich tedy nevybudovat vojenskou sílu, která bude bojovat? A tak byla založena Cizinecká legie. Myšlenka cizích bojovníků válčících za Francii nebyla úplně nová, jelikož již v patnáctém století fungovaly ve Francii gardy složené z cizinců. Avšak 9. 3. 1831 byla celá tato myšlenka a praxe ve využívání cizinců k boji ve prospěch Francie zanesena do právních řádů Francie. Ihned po vyhlášení vzniku nové jednotky, vyhrazené pro cizince, se začaly plnit její řady. Za nedlouho po založení Cizinecké legie byl vydán další zákon úzce související s legií, který zakazoval službu v legii Francouzům. Důvod byl prostý. Smrt cizinců nebude negativně působit na morálku Francouzů tak, jako kdyby umírali francouzští vojáci.

Nově vzniklí legionáři byli předurčeni pro boj v koloniálních válkách, nikoliv však pro boj na území Francie. Doménou legie se proto stala severní Afrika, Indočína, Mexiko a další. Přeskočme nyní dvaatřicet let kupředu. Ludvíka Filipa nám na císařském trůně vystřídal Napoleon III. a jako každý správný panovník toužil po rozšíření svého impéria. Jako ideální zemí, kterou by si mohla Francie podmanit bylo právě Mexiko. Mexiko procházelo velkou krizí, přišlo o velké území po prohrané bitvě u San Jacinta a zemi sužovala bída. Napoleon III. vycítil možnost podrobit si tuto zemi a rozhodl se vyslat do Mexika cizineckou legii. Po rychlém vítězství měl zemi vládnout rakouský arcivévoda Maxmilián. Žádné rychlé vítězství se nekonalo a Maxmilián je nakonec popraven Mexičany.

Proč, ale zmiňuji právě Mexiko v souvislostech s cizineckou legií? Jedna bitva, která proběhla třicátého dubna 1863 se zapsala do dějin legie, jako žádná jiná. Bitva, která proběhla mezi třetí rotou prvního praporu cizinecké legie (síla 65ti mužů, z toho tři důstojníci) a přibližně dvěma tisíci vzbouřených Mexičanů u osady Camarón (Camerone). Hrdinou této bitvy se stal kapitán cizinecké legie Jean Danjou, který se stal legendárním, díky svému zranění, které ho připravilo o ruku, a tudíž musel nosit dřevěnou protézu. Mexičanům velel plukovník Milan.

Píšu bitva, avšak ve skutečnosti se jednalo o pouhý přepad. Kapitán Danjou byl pověřen sestavit oddíl, který bude doprovázet kolonu, z Vera Cruz do Puebla. Kolona převážela zbraně, střelivo, zásoby a hlavně tři miliony franků. Informace o přesunu se dostala k Mexičanům a ti se rozhodli kolonu přepadnout a okrást.

Kolona vyrazila na pochod v 01:00 třicátého dubna. V pět hodin ráno přikázal Danjou zastavit k odpočinku. Legionáři počali vařit kávu a nabírat nové síly před dalším pochodem, jelikož do cíle měli dorazit ještě tentýž den. Káva se nestačila ani dovařit a hlídky hlásily pohyb mexických vojáků. Ležení bylo rychle složeno a celý oddíl vyrazil k blízké osadě Camarón. Zazněl první výstřel.

Nervózní mexický voják bez povolení vystřelil první ránu nadcházejícího střetnutí. Tento výstřel si mylně vyložilo mexické jezdectvo, jako povel k útoku a vyrazilo na zteč. Kapitán Danjou mistrně využil terénu a skryt za hustými keři odrazil první útok jízdy. Vzniklá vřava však měla tragický dopad. Soumaři a muly, které nesly veškeré zásoby legie, se splašili a rozutekli se po okolí. V tento moment byl osud šedesáti pěti legionářů zpečetěn. Veškeré zásoby munice byly pryč a legionářům zbývalo přibližně šedesát nábojů na zbraň.

Kapitán Danjou se rozhodl pokračovat v boji a umožnit tak hlavní koloně bezpečně dorazit do cíle. Danjou se společně se svými muži přesunul k haciendě v Camarónu a připravil obranné pozice. Během statečné obrany svých pozic umírá mnoho legionářů a v 11 hodin umírá i Danjou. V tento moment Milan vyzval legionáře k čestné kapitulaci. Ti odpověděli úsečně: „MERDE!“

Mexičané se tedy probíjí do haciendy a obsazují několik místností. Ve 14 hodin umírá poručík Vilian a velení přebírá poslední žijící důstojník poručík Maudet. Zbývá mu pouhých dvanáct mužů. V 17 hodin jsou legionáři vyzváni opět ke kapitulaci. Tentokrát ani neodpoví. Další útok. Počet legionářů klesl na šest mužů. Munice došla a každý legionář měl pouze poslední náboj. Poručík Maudet přikázal vypálit poslední salvu a pak vydal rozkaz k útoku na bodák. Poslední výstřely dozněly.

Poručík Maudet umírá po zásahu dvěma střelami. Legionář Catteau, který chtěl hrdinně bránit svého velitele vlastním tělem umírá po 19 zásazích. V 18 hodin bitva skončila.

A závěrečná bilance? 52 mrtvých legionářů, 13 zraněných a zajatých. Mexické ztráty činily 500 mrtvých a raněných. Po skončení bitvy prohlásil plukovník Milan: „To nejsou lidé. To jsou ďáblové!“

Napoleon III. nechal na místě bitvy vystavět pomník s nápisem:

NA TOMTO MÍSTĚ ČELILO ŠEDESÁT MUŽŮ
CELÉ ARMÁDĚ.

BYLI ROZDRCENI JEJICH PŘEVAHOU
TITO FRANCOUZŠTÍ VOJÁCI ZEMŘELI DŘÍVE
NEŽ JEJICH ODVAHA

30. DUBNA 1863

30. duben se stal dnem a hlavním svátkem cizinecké legie. Dodnes je během tohoto dne v čele průvodu nesena dřevěná ruka kapitána Danjoua, jako symbol odvahy legionářů.

(Autor: Daniel Sviták)
Foto zdroj: cheminsdememo­ire.gouv.fr/en/me­morial-camaron-mexico

VAROVÁNÍ!
Právě vstupujete na stránky skupiny Heart Warrior.

Tato skupina si dává za cíl spojovat lidi se stejnými zájmy, kterými jsou: střelectví, zbraně, historie, aktuální dění v oblastí vojenství a celkově události, které hýbou světem. Proto se na následujících stránkách můžete setkat s články, fotografiemi a videi, které svým charakterem mohou být pro některé jedince znepokojující.

Zvažte tedy, zda-li opravdu chcete pokračovat v prohlížení stránek Heart Warrior.

(Prohlašujeme, že svou činností nepropagujeme žádné hnutí ani politické názory potlačující svobody jednotlivců, či skupin.)