Desert Storm 1991 - Bravo One Niner

Leden 1991. 22. Regiment SAS Sqn B, který se nachází na základně v Saúdské Arábii, připravuje hlídkovou misi, která ponese kódové označení Bravo One Niner. Celkem tři týmy po osmi příslušnících kontingentu britských ozbrojených sil, se právě chystá na rutinní hlídku s bojovým nádechem. Vše by bylo rutinní, pokud by těchto dvacet čtyři mužů nepatřilo k britským SAS. Primárním úkolem jim byla stanovena hlídková služba na hlavní spojnici mezi Bagdádem a západními provinciemi Iráku. Druhý úkol už tak snadný nebyl. Bylo zapotřebí lokalizovat nosiče raket SCUD, které byly velkou hrozbou pro koaliční síly. Tento úkol spadal přesně do dikce SAS. Přesně k tomuto byli vycvičeni. Problémem, který možná tížil hlavu SAS byla plocha na které se nosiče mohly nacházet. Samotná spojnice měřila na 250 kilometrů, proto bylo jasné, že se nebude jednat o jednodenní patrolu, nýbrž o dlouhodobé hlídkování.

Takže hurá na hlídku s druhým týmem, který má před sebou 20 kilometrů jen za první noc, týlu nepřítele. Kódové označení Bravo Two Zero.

Ze začátku by bylo vhodné představit velitele hlídky, který do podvědomí lidí vstoupil pod spisovatelským pseudonymem Andy McNab. Tímto mužem byl seržant řeckého původu Steven Billy Mitchell. Bývalý příslušník Royal Green Jackets, jehož osud budeme sledovat v celém článku. Následně si řekneme, co vše s sebou příslušníci SAS na hlídku nesli, jelikož správné vybavení je klíčem k úspěchu, pokud tedy nezapomeneme započítat odhodlání a odvahu SAS.

Pro hlídku si každý muž nesl osobní zbraň americké provenience. Jednalo se o útočné pušky typu M16 s podvěsným granátometem M203 (celkem 5 krát), tři kulomety FN Minimi, pouze jeden člen týmu si s sebou nesl záložní zbraň pistoli Browning Hi-Power, osmkrát jednoranné raketomety LAW a velké zásoby munice. Nedílnou součástí byly kanystry na vodu. Každý si nesl zásobu 23 litrů vody, proto se nemůžeme divit faktu, že průměrná hmotnost výstroje jednoho vojáka činila až sto kilogramů.

Samotný výsadek se uskutečnil v noci z 22. na 23. ledna. Tři vrtulníky typu Chinook, spadající pod RAF, převážely tři týmy SAS společně s dalším vybavením. Dva týmy si s sebou vezly vozidlo Land Rover 110. Tým Bravo Two Zero volil možnost pěšího přesunu. Hlídka právě začíná.

Výsadek proběhl v pořádku. Skrze vysílačku je nahlášen stav týmu. Hlídka se vydává na cestu. Vše jde jako na drátkách. Pouze nepříjemná zima ztěžuje týmu pochod noční pouští. Po šesti kilometrech je hlídka nucena zalehnout, jelikož naráží na domorodý kočovný kmen. Netrvá dlouho a kočovníci jsou obejiti. Hlídka pokračuje dále. Před rozedněním dorazí na pozici pozorovací stanoviště. Kryti písečným převisem zahajují hlídkovou činnost. Nastává první zádrhel. Radiostanice mlčí, nikdo neodpovídá na hlášení hlídky (později je zjištěno, že došlo ke změně vysílacích frekvencí, o tom ale hlídka Bravo Two Zero neměla ponětí).

Hlídkování probíhá dle plánu. Tým sleduje přesuny nákladních automobilů a sem tam obrněného transportéru. Slunce praží. Nelítostný chlad vystřídal spalující žár. Naštěstí vody je stále dost. Poledne se rychle přehouplo a nastává odpoledne. Muži se střídají na pozorovacích stanovištích. Klid na hlídce je náhle přerušen. Bečení ovcí prořezává relativní ticho. Co teď? Je třeba vyhnout se odhalení. Mitchell nařizuje rychlé stažení. Většina vybavení zůstává pod převisem. Tým se rychle přesunuje a maskuje se. Viděli nás? Pozorují jak se stádo vedené mladým pastevcem vzdaluje. Nebezpečí zažehnáno? Zdaleka ne. Téměř v zápětí se ozve burácení motoru a skřípání pásů. Tank! Mitchell nařizuje zaujetí obranné pozice. Je připraveno několik raketometů LAW. Jaké překvapení je zjištění, že se nejedná o tank, ale o starý buldozer. Bohužel řidič buldozeru jasně spatří celou hlídku. Tím je utajení ztraceno. Ke střelbě nedojde. Řidič kvapně otáčí a ujíždí hlemýždím krokem pryč. Co teď? Mitchell nařizuje okamžitý ústup. Je třeba získat zpět vybavení a hlavně vodu. Čutory, které mají u sebe nevystačí ani na den. Postup k vybavení jim přeruší útok Iráckých BVP 1. Nyní bojují o holý život. Celá hlídka je postřelována těžkými kulomety. Dojde k odpálení několika raket a granátů. Proti obráncům nemají moc šancí, proto volí ústup bojem.

Brzy se začíná stmívat. Hlídka pronásledována iráckými silami se pokouší navázat spojení přes nouzové vysílačky. Podaří se ji spojit s letounem, který předá hlášení na základnu SAS. Hlídka se v průběhu dalšího kontaktu a boje rozděluje na dva čtyř členné týmy. Jsou od sebe odtržení.

25. ledna pokračuje polovina týmu vedená Mitchellem směrem k Saudskoarabské hranici. Dostávají se so kontaktu s iráckou hlídkou na Land roveru. Zasahují je raketou LAW a zasypávají ji střelami. Cesta je opět volná. Blíží se další večer a prudce se ochlazuje. Jeden muž z Mitchellova týmu jeví známky podchlazení. Jeho stav se prudce zhoršuje. Již nedokáže pokračovat. Kolem 20 té hodiny ztrácí kontakt s ostatními a za nedlouho umírá. Zbytek týmu se ho vydá hledat, ale ve tmě ho nedokáží nalézt.

Druhá polovina týmu je následující den zajata. Mitchell však pokračuje se dvěma muži dále. Podaří se jim prostřílet menší osadou a zmocnit se vozidla. Šance na záchranu jsou nyní vysoké. Bohužel šance nepřetrvávají dlouho. 27. ledna ve dvě hodiny po půlnoci dojde k dalšímu kontaktu a vozidlo je zasaženo a znehybněno. Dva z mužů se pokouší přeplavat Eufrat. Zde smrt nalézá další z nich následkem podchlazení. Mitchell je rychle obklíčen a zajat. V tento moment začíná jeho osud válečného vězně, který bude spojen s výslechy, mučením a utrpením.

Zatím netuší, že je jeden z pěti šťastlivců, co přežili. Dva muži zemřeli na podchlazení a jeden padl v boji s nepřítelem.

Iráčané mučili své zajatce s velkým gustem. Bití, pálení žhavou lžíci, vyvracení kloubů, vše proto, aby se dozvěděli informace o úkolu hlídky.

Věznění hlidky Bravo Two Zero má i jednu kuriozitu. Z vězení se podaří utéct jednomu ze členů hlídky a po zdolání téměř 290 kilometrů se dostává do bezpečí. Tímto výkonem se stal uprchlíkem, který zdolal největší vzdálenost při cestě za svobodou.

Vězni jsou propuštěni 5. března na svobodu a předáni zástupcům britských sil. Na základě těchto zážitků sepsali tři členové Brava Two Zero nezávisle na sobě tři knihy. Nejznámější se stala kniha Bravo Two Zero od Andyho McNaba (S. Mitchell)

Padli při plnění úkolů:

Sgt. Vincent D. Phillips

Pvt Robert G. Consiglio

Pvt. Steven J. Lane

Autor: Daniel Sviták
Foto zdroj: en.wikipedia.or­g/wiki/Bravo_Two_Ze­ro

VAROVÁNÍ!
Právě vstupujete na stránky skupiny Heart Warrior.

Tato skupina si dává za cíl spojovat lidi se stejnými zájmy, kterými jsou: střelectví, zbraně, historie, aktuální dění v oblastí vojenství a celkově události, které hýbou světem. Proto se na následujících stránkách můžete setkat s články, fotografiemi a videi, které svým charakterem mohou být pro některé jedince znepokojující.

Zvažte tedy, zda-li opravdu chcete pokračovat v prohlížení stránek Heart Warrior.

(Prohlašujeme, že svou činností nepropagujeme žádné hnutí ani politické názory potlačující svobody jednotlivců, či skupin.)