LEWIS má EMU, EMU má KLIKU

Pod pojmem válka si můžeme společně vybavit, vlastně každý z nás si může vybavit něco jiného. Například bitvu, která je jeho smýšlení nejbližší. Ať už se jedná o bitvu u Thermopyl, nebo bitvu u Hastingsu, či jakoukoliv bitvu obou světových válek. Pokaždé se nám vybaví hrůzy, které jsou s bitvami, respektive válkami spojené. Co když se ale bitva, a nakonec celá válka stane fraškou? V jednom z dřívějších článků jsme se seznámili s řáděním posádky torpédoborce USS W. D. Porter, s jistou nadsázkou se dá celá tato kapitola druhé světové války zařadit do těch komičtějších událostí. Co když ale zadek armádě natrhne tvor s mozkem o velikosti vlašského ořechu? To už se nedá hovořit o ničem jiném než o právě zmíněné frašce.

Vše začalo zcela nevinně. Velká Británie, která se po právu mohla pyšnit titulem největšího kolonizátora začala s osidlováním australského kontinentu. Austrálie, díky své vzdálenosti od všech ostatních kontinentů, poskytovala nezanedbatelné výhody ve vězeňském a vyhnaneckém odvětví. Od osmnáctého století sem londýnská vláda posílala živly, které jakkoliv vystupovaly proti monarchii a celému státnímu zřízení. Avšak postupem času se do Austrálie začali stěhovat dobrovolně lidé, kteří toužili po novém životním začátku. Nová země, která se zdála být ideálem pro zavedení klasického evropského zemědělského stylu. Pěstování obilovin a chov ovcí se stal základem hospodářství. Netrvalo dlouho a základech, které položili první osadníci, prvního ledna roku 1901 vzniká Australský svaz. Nově příchozí obyvatelé Australského svazu – Austrálie byli na svou „novou zem“ náležitě hrdí a za žádnou cenu nechtěli porušovat tradice, které zde zavedli první osadníci. Snad i proto měl každý stát australského svazu jiný rozchod železniční sítě.

S postupným rozrůstáním populace Austrálie začalo ale docházet k jevu, který je zcela přirozený. Zabíráním volných ploch k zakládání polí a pastvin pro ovce, docházelo k úbytku přirozených lovišť a snížení přirozených zdrojů potravy tamní fauny. Zjednodušeně řečeno: Domácí zvířata si zcela neporozuměla se zvířaty divoce žijícími a začalo docházet k útokům. Vakovlci a proslulí ďáblové medvědovití způsobovali na ovčích farmách pohromy. Naštěstí pro farmáře v boji proti těmto šelmám se osvědčil nejlepší přítel člověka, tedy pes. Přítomnost domestikovaných psů místní šelmy zcela odradila od dalších útoků. Zde můžeme prohlásit stav utkání 1:0 pro farmáře. Ovšem nejen chov ovcí a dobytka byl podstatou farmaření. Neméně důležitá byla produkce krmiva a zdroj surovin pro výrobu mouky a dalších potravin. Obilí, které bylo v podstatě životodárné, se stalo obětí přemnožené populace ptáka podobného pštrosu, Emua hnědého. Tento pták z řádu kasuárů objevil snadnou potravu na polích, kde se obiloviny pěstovaly. Stížnosti farmářů byly čím dál tím častější. Pták Emu nejenže úspěšně likvidoval nemalou část úroky, ale celé kolonie těchto ptáků vyháněly ovce, z nově vzniklých pastvin. Roku 1932 přetekl onen pověstný hrnec trpělivosti. Populace Emuů dosáhla počtu 20 000 a jejich řádění se stalo pro mnoho farmářů takřka likvidačním. Farmáři, přičemž mnoho z nich přežilo hrůzy první světové války, volalo po krvavé odvetě a doslova požadovali vyhlášení války. Tehdejší ministr obrany sir George Pearce byl touto myšlenkou doslova nadšen. Zanedlouho tak padlo vládní rozhodnutí postavit proti těmto „likvidátorům“ armádu. Avšak nic není zadarmo, a tak se zoufalí farmáři museli zavázat, že veškeré vystřílené střelivo uhradí formou naturálií. Jakou může mít šanci nelétavý pták proti kulometu? Žádnou!!! Farmáři nadšeně souhlasí a podepisují smlouvu, kde je stanovena cena za 10 000 nábojů ráže .303. Bojový úkol je zadán kulometnému 7. oddílu královského australského dělostřelectva. Válka započala 2. listopadu 1932. Tříčlenná jednotka, vedená majorem G.P.W. Meredithem vyzbrojená kulometem LEWIS s 10 000 náboji, ráno 4. listopadlu napadla „ptačí uskupení“ o síle přibližně 200 ptáků. Od zahájení přestřelky do zaseknutí kulometu padlo 12 opeřenců. Tím první bitva končila. Druhá bitva, která se uskutečnila 8. listopadu byla poněkud krvavější. Ve spolupráci s místními farmáři došlo k pobití asi 200 ptáků. Ovšem v této přestřelce byla spotřebována čtvrtina veškerého střeliva. Současně došlo k pozorování jevu, kdy se emuové takticky schovávali ve vysoké trávě, či nepozorovaně mizeli. Nešťastný major Meredith vydal pokyn k upevnění kulometu na vozidlo a došlo k pronásledování ptáků, kteří dokáží běhat rychlostí 50 km/h, přičemž se nejedná o rychlost po silnici, ale v terénu. Střelec u kulometu měl co dělat, aby vůbec dokázal zamířit.

10. prosince 1932 došlo k zastavení bojů s vychytralým opeřencem. Ne snad pro jeho dostatečné vyhubení, ale pro fakt, že už nebylo čím střílet. Poslední náboje byly vystřeleny a bylo na čase bilancovat. Z 20 000 kolonie emuů bylo zabilo 986 a zraněno na 2 500 (není jasné jestli došlo k úhynu a nebo zotavení). Nábojů bylo vystříleno 10 000. Znechucení farmáři nad tímto výsledkem požadovali okamžité ukončení bojů, jelikož sumy odváděné v naturáliích v závislosti za ceně nábojů, by při pokračování bojů byly pro farmáře likvidační.

10. prosince došlo k oficiálnímu ukončení „Pštrosí války“ a armáda se stala terčem posměšků, jelikož byla poražena nelétavými ptáky.

Dodnes není problém s ptáky emu vyřešený a dodnes jsou v Austrálii považováni za škůdce. Podle stupnice ohrožení je klasifikován, jako málo dotčený. Ačkoliv se jedná o popření několika darwinovských teorií, musíme Emua hnědého prohlásit za vítěze celého utkání.

(Autor: Daniel Sviták)
Foto zdroj: thegpgazette.com/3277/cul­ture/the-great-emu-war/

VAROVÁNÍ!
Právě vstupujete na stránky skupiny Heart Warrior.

Tato skupina si dává za cíl spojovat lidi se stejnými zájmy, kterými jsou: střelectví, zbraně, historie, aktuální dění v oblastí vojenství a celkově události, které hýbou světem. Proto se na následujících stránkách můžete setkat s články, fotografiemi a videi, které svým charakterem mohou být pro některé jedince znepokojující.

Zvažte tedy, zda-li opravdu chcete pokračovat v prohlížení stránek Heart Warrior.

(Prohlašujeme, že svou činností nepropagujeme žádné hnutí ani politické názory potlačující svobody jednotlivců, či skupin.)