MOLON LꓥBE

„Poutníče, zvěstuj Lakedaimonským, že jsme tu všichni padli, jak zákony kázaly nám.“

Ono pověstné sousloví Molon Labe, prohlášení, které dnes slýcháváme ve spojení se střeleckou komunitou, vůči odzbrojovacím tendencím ze strany úředníků Evropské unie. Možná výstižná hláška, ale již málokdo si uvědomí, jaká odvaha a vědomí sebeobětování za ni stálo.

Když se (zřejmě) roku 538 př. n. l. ozval ve spartském královském paláci pláč, nikdo nemohl ještě tušit, jakou úlohu, náš novorozenec sehraje za padesát let. Pyšným otcem se stal král, městského státu Sparta, Anaxandridés. Tento král se stal velmi zajímavým jedním nepopíratelným faktem. Jako první ze spartských králů měl dvě legální manželky. Jak k tomu mohlo dojít? Spartský stát fungoval na velmi přísných zásadách. Kromě toho, že hlavní pracovní náplní sparťanů byla příprava na boj, bylo důležité, aby každý pravý sparťan, byl ženatý a měl potomka, tedy pokračovatele rodu. Bojovník, který by svou odvahou a obětováním zachránil celou Spartu, ale nebyl by ženatý a neměl potomka, nemohl nikdy dojít plného uznání. Anaxandridův problém se skrýval v jeho první ženě, které se nedařilo otěhotnět. Proti králi začaly jít hlasy, které navrhovali ať současnou ženu zapudí a najde sobě lepší. Opět nám, jako v pohádce, zvítězila láska a manželka zapuzena nebyla. Jako řešení se ukázal druhý sňatek, ze kterého vzešel první syn Kleomen. V tento moment se karta obrací a Anaxandridova první žena dává svému muži další tři syny. Nás bude zajímat druhý, vlastně třetí syn, který dostane jméno Leónidas.

Novorozený Leónidas projde prohlídkou starších a je uznán jako dostatečně silný, aby byl hoden života ve Spartě. (Pokud by nebyl, jeho osud by byl zpečetěn ihned po narození.) Může být tedy předán k odpovídající výchově. Výchova chlapců ve Spartě nebyla nikterak záviděníhodná. Tělesné tresty, chlad, nedostatek jídla, samota a tma. Vše na denním pořádku. Po dovršení sedmého roku, byla tato strastiplná výchova ukončena a výchovu následující převzal stát. Teprve nyní začíná chlapcům skutečné peklo. Od sedmi do dvaceti let musí být bez vlasů, chodí bosí a téměř nazí. Trestáni jsou za jakoukoliv maličkost. Každý chlapec je zařazen do družiny sobě podobných chlapců se kterými se společně vzdělává a prochází dalšími útrapami.

Roku 520 př. n. l. král Anaxandridés umírá a jeho nástupcem se stává jeho prvorozený syn Kleomen. Ačkoliv jeví známky duševní nevyrovnanosti a sklony k násilí je uznán za právoplatného vládce. Vládne téměř třicet let, než je pro vyšinutí mysli zbaven moci. Je uvězněn a krátce nato spáchá sebevraždu. Je třeba zvolit následovníka trůnu. Na řadu přichází téměř padesátiletý Leónidas, který usedá na trůn v době, kdy proti řeckým státům táhne perský král Xerxés s milionovým vojskem (historické prameny).

Xerxés pochoduje po řeckém území a využívá nejosvědčenější metody, jak zabrat území cizích států. Ochotné vzdát se přijímá s laskavostí, neochotné krutě likviduje.

Řecké státy svolávají do Korinthu válečnou poradu a shodují se na tažení proti Peršanům. Klíčovým místem obrany jsou zvoleny řecké Thermopyly, které představují ideální místo k obraně. Soutěska chráněna z jedné strany horou a z druhé strany mořem. Místo, kde peršané nebudou moci využít svou taktiku nasazení ohromných mas válečníků a zejména jízdy. Obranou je pověřen právě spartský král Leonidas.

Výběr válečníků, se kterými bude bok po boku bojovat, si Leonidas provede sám. Vybírá si jen muže, kteří již mají syny, aby jim zaručil pokračování rodu. Vybere si jich tři sta. Tři sta válečníků vyzbrojených kopím, mečem, štítem (s písmenem Lambda – λ) a typickým sytě červeným pláštěm. Tato elitní síla okamžitě vyráží k Thermopylám, psal se rok 480 př. n. l.

Xerxés vyslal k Thermopylám své zvědy, kteří měli za úkol zjistit, jak velké vojsko se skrývá v průsmyku a nedaleké pevnůstce. Po dosažení cíle spatřili necelé tři stovky bojovníků, kteří si zvědů absolutně nevšímali. Zvědi se přibližovali blíže a blíže, ale žádný náznak obrany. Sparťané jen cvičili, nebo leštili své zbraně. Po návratu spravili Xerxea o tom, co viděli. Xerxés nechápal toto chování, a ještě další čtyři dny vyčkával, pak teprve vyslal hlasatele, kteří měli Řeky přimět ke kapitulaci. Výzva zněla prostě: „Složte zbraně!“ odpovědí se stalo pověstné „Molon Labe!“ (Přijďte si je vzít!). Poté následovalo ještě několik výzev. Odpovědi byly vesměs stejného znění.

Xerxés se rozčílil nad drzostí Řeků a přikázal svým mužům, aby tu hrstku Řeků zajali a přivedli živé. Xerxés netušil, že vedle Spartského vojska, zde stojí dalších tisíc lakedaimónských. Odpor, s jakým se setkali útočníci, byl nevídaný a Peršané byli bez velkých obtíží odraženi. Xerxés byl rozzuřen a následujícího dne vysílá do útoku svou elitu. Elitní jednotka „Nesmrtelní“ byla složena z válečníků a náhradníků. Každý náhradník nastupoval za padlého válečníka. V boji to vypadalo, že jednotka nikdy neztrácí na své síle. Na spartské válečníky však nestačili. Další potupa perského krále. Boje pokračovaly několik dnů, ne jednou velel Xerxés k ústupu. Bojová štěstěna se k Řekům otočila zády kvůli nejpodlejšímu činu jednoho z Řeků. Epilatés z Mélie zaprodal osud svých spolubojovníků při vidině bohatství. Prchl z průsmyku a perskému králi prozradil tajnou přístupovou cestu. V ten moment byl osud Řeků zpečetěn.

Zrada však byla odhalena, ale Leonidas neměl dostatek mužů, aby své síly rozdělil na skupiny, z nichž by jedna bránila průsmyk a druhá horskou přístupovou cestu. Rozhodl se proto bránit pouze průsmyk. Proč se takto rozhodnul? Zamiřme do věštírny v řeckých Délfách. Leonidas věděl, že věštba říkala: „Buď padneš ty, nebo Sparta.“ Snad ze strachu o osud svého státu setrval na místě, které se brzy stane ikonickým. Leonidas nechtěl zbytečně obětovat životy všech, proto všechny své spojence poslal domů. Průsmyk nyní brání pouze spartské síly doplněné o Thespiány a Thébany. Následujícího dne vydal Xerxés povel k finálnímu útoku. Problémem byla nízká morálka Peršanů, kteří odmítli bojovat. Xerxés je proto nechal to útoku hnát pod údery bičů. Nastala bitevní vřava, Peršané padali pod kopím Řeků a zároveň byli zezadu ušlapáváni svými spolubojovníky. Čtyři útoky jsou Řeky odraženy. Při pátém útoku jsou Řekové napadeni oddíly „Nesmrtelných“ ze zálohy a Řekové museli ustoupit k tvrzi, kde bojovali do posledního muže. Mezi útočníky se nacházeli dva bratři perského krále. Ti, když viděli, že Leonidas padá po zásahu šípem, rozhodli se získat jeho tělo. Jejich zběsilá touha vydobýt si slávu jim oběma přinesla smrt. Po boji, kdy všichni obránci padli, Xerxés vydal pokyn vyhledat Leonidovo tělo a nechal na něm vykonat mstu za své bratry. Nechal useknout hlavu, kterou napíchl na kůl. Bitva u Thermopyl právě skončila.

Lakedaimonští vyslali do Délf své posli, aby zjistili osud Sparty. Dostala se jim odpověď ať žádají po perském králi náhradu za svého padlého krále. Jak nakoupili, tak prodali, ale Xerxés se jim jen vysmál a jako náhradu vyslal proti Řekům vojsko, které je mělo rozdrtit. Náhrada přišla roku 479 př. n. l. v bitvě u Platají, kde bylo na hlavu perské vojsko poraženo a Řekové tak, jako náhradu za Leonida, získali svobodu.

(Autor: Daniel Sviták)
Foto zdroj: s4.thingpic.com/i­mages/XF/cm4Nj­56NbP9yYCMyaLo­kiBxb.jpeg

VAROVÁNÍ!
Právě vstupujete na stránky skupiny Heart Warrior.

Tato skupina si dává za cíl spojovat lidi se stejnými zájmy, kterými jsou: střelectví, zbraně, historie, aktuální dění v oblastí vojenství a celkově události, které hýbou světem. Proto se na následujících stránkách můžete setkat s články, fotografiemi a videi, které svým charakterem mohou být pro některé jedince znepokojující.

Zvažte tedy, zda-li opravdu chcete pokračovat v prohlížení stránek Heart Warrior.

(Prohlašujeme, že svou činností nepropagujeme žádné hnutí ani politické názory potlačující svobody jednotlivců, či skupin.)