Štístko

Hledání symbolů a různých idolů, je v dnešním světě, naprosto běžným jevem. Tak jako se Wayne Gretzky stal symbolem hokeje, Pelé fotbalu a Jimi Hendrix modlou všech kytaristů, existují i lidé, kteří se stali symbolem zločinu. A přesně o jednom z nejznámějších zločinců ve Spojených státech dnes bude řeč.

S nástupem nesmyslného zákona o prohibici vzrostla moc americké mafie téměř k samotným hvězdám. Černý obchod s alkoholem dokázal vynášet miliony a miliony dolarů ročně, odstraňování nepohodlných osob a korupce státních činitelů pak otevřela brány zločinu dokořán. Dokázal se však prosadit každý? Popravdě, na prosazení se v tak dokonale organizovaném zločinu, kterým mafie bezpochyby byla, byla zapotřebí notná dávka osobní odvahy a snad i jistá drzost. Možná už nyní nabýváte pocitu, že řeč bude o Alovi Caponem, avšak americká mafie měla daleko více známějších jmen. Proto dnešní článek bude shrnovat to nejzajímavější o muži jménem Salvatore Luciano, známějším pod svou přezdívkou Lucky Luciano.

Luciano se narodil 24. listopadu 1897 v malém sicilském městečku Lercara Friddi, které se nachází 25 kilometrů od nejznámějšího sicilského městečka Corleone, které proslavil především Kmotr od Maria Puza. Dlouho však na Sicílii nepobyl, jelikož v jeho deseti letech se rodiče rozhodli odejít, za vidinou lepšího života, do Ameriky. Ze Salvatoreho Luciana se stal Charles Luciano, aby lépe zapadl mezi své americké vrstevníky. Avšak ani změna jména nedokázala plně utajit pravý původ Luciana. Již ve škole si mezi dětmi dokázal velmi obratně přivydělávat tím, že za úplatu nabízel ochranu slabším spolužákům. Snad i proto ve škole vydržel jen do svých 14ti let. Avšak i za takto krátkou dobu si dokázal získat přítele, který ho bude provázet prakticky po celý život. Nebyl jím nikdo jiný než Meyer Lanski, chlapec ruského původu se židovskými kořeny. Více než učení však Luciana zajímalo, jak získávat peníze. Proto po škole nastoupil ihned do zaměstnání. Pozice expedičního úředníka byla velmi klidným zaměstnáním, dalo by se říci, že ve své době i dobře placená, ale mladý Luciano tento pohled společnosti nesdílel. Chtěl mít více peněz, než kolik mu plat dovoloval a pokud možno chtěl je mít hned. Osudovým zlomem pro Luciana byla jeho první výhra v kostkách, kdy bez práce získal téměř 250 dolarů. Takováto suma by se dala vydělat prací za několik měsíců, to ale rozhodně nebyla Lucianova vize.

Roku 1916 se Luciano zapojil do gangu Five Points Gang, který již v této době slučoval lidi velmi zvučných jmen, jako byli Johnny Torrio a Al Capone. Snadno vydělané peníze, které přinášel hazard, loupeže, vydírání a další obdobné praktiky, se Lucianovi líbily. Ale daleko větší finanční potenciál cítil v obchodu s drogami, který ho poprvé přivedl i do vězení.

Ještě téhož roku nastupuje do výkonu trestu odsouzen na 6 měsíců za obchod s heroinem, ale spíše než trestem, je vězení novým startem jeho kariéry. Po uplynutí trestu je zaměstnán největším mafiánským bossem své doby – Joem Masseriou.

Joe Masseria, ve své prozřetelnosti, najímal do svých služeb pouze Siciliány, protože věřil v jejich věrnost. Pro Luckyho více než věrnost a národnost byly vždy peníze a proto chtěl rozšířit spolupráci i mezi židovské a irské gangy. V čem se však s Masseriou shodovali, bylo pašování alkoholu. Právě alkohol a černý trh, jim dokázalo vynést veliké jmění a především moc. Moc, která ve svém důsledku způsobila první mafiánskou – Castellammarskou – válku. Tato válka nebyla ničím jiným, než boj o upevnění moci a získání obchodní převahy nad druhou mafiánskou rodinou. Masseria se tak střetává s Maranzanem. Mnoho mrtvých na obou stranách a ještě více zničeného alkoholu, který mohl přinést další pohádkové zisky, upevní Luciana v myšlence, že válka nikomu neprospívá, hlavně tedy jemu samotnému, a je jí třeba rychle ukončit. Řešení, které zvolí je typické pro mafiány třicátých let. Společně s Meyerem Lanskym pozvou Masseriu na obchodní oběd do restaurace. Průběh událostí, které se odehrají, je velmi rychlý. Luciano se omluví, že musí na toaletu. Jen co odejde, objeví se čtyři muži, kteří z bezprostřední blízkosti Masseriu doslova rozstřílí. Luciano během svého pobytu na toaletě „záhadně“ povýší. Tím, že odstraní svého „zaměstnavatele“ a zároveň Maranzanova konkurenta, Luciano se za odměnu stane Maranzanovým „věrným“ pobočníkem.

Ačkoliv si hráli na věrné obchodní partnery, oba potají plánovali vraždu toho druhého. Luciano byl rychlejší a 10. září 1931 vstupují do Maranzanovy kanceláře, čtyři úředníci berního úřadu. Ještě než kontrola započne, vrhají se na Maranzana a zběsile do něj bodají noži. Maranzano se však nedá lacino a brání se, co mu síly stačí. Již tak adrenalinem napěchovaní útočníci vytahují revolvery a Maranzana několikrát střelí. Poslední výstřely směřují na hlavu, již mrtvého, mafiánského bosse. Luciano se tak stává novým Capo di Tutti Capi – bossem všech bossů.

Dlouho se však na výsluní nehřeje, jelikož v roce 1936 ho do vězení za kuplířství pošle prokurátor Thomas Dewey. Luciano napadá všechna svědectví, avšak nálada soudu hovoří jasně proti. Štístko Luciano je odsouzen na 30 až 50 let vězení. Štěstí ho opustilo? Nikoliv. To co pro celý svět bylo pohromou, pro Luciana bylo vysvobozením. Pro Spojené státy začala druhá světová válka po napadení Tichomořské flotily kotvící v havajském přístavu Pearl Harbor 7. prosince 1941. Vyhlášení války Japonsku, Německu a Itálii přineslo Lucianovi nebývalou nabídku. Jelikož americká vláda si dobře uvědomovala, že Newyorské přístavy ovládá, skrze odbory, právě italská mafie skrze Lucianova přítele Franka Costella, a tak přišla za Lucianem s nabídkou. On zajistí bezpečnost lodí a válečného materiálu před různými sabotážemi, které se odehrávaly, výměnou za snížení trestu. Nabídka to byla lákavá, ale Luciano hrál o čas. Ten přišel roku 1943, kdy se spojenecké síly plánovaly vylodit na Sicílii, v domově mafie.

Italský diktátor Mussolini se nikterak netajil svou nenávistí k mafii, kterou pronásledoval a ničil, proto se nabízel skvělý spojenec během vylodění. Nyní přišel čas na konečnou podobu obchodu. Luciano zajistí bezpečnost v přístavištích a navíc naváže kontakt se sicilskou mafií, která usnadní vylodění a samotnou invazi na Sicílii. Luciano jako odměnu požadoval možnost řídit své obchody z vězení. Obchod byl oboustranně výhodný a tak došlo ke spolupráci vlády a mafie. Invaze na Sicílii proběhla velmi úspěšně.

Válka skončila roku 1945 a již o rok déle nabídla vláda Lucianovi svobodu za podmínky, že navždy opustí Spojené státy. Luciano neváhal a 10. února 1946 přistává na letišti v Římě, kam byl deportován. Vydrží však takto nadaný obchodník ve válkou zničené Itálii? Na konci roku 1946 odlétá do Venezuely, pak do Mexika a následně se usídlí na Kubě. Kubánský režim diktátora Fulgencia Batisty mu vyhovuje. Za peníze si tam může dovolit téměř vše. Proto svolává konferenci mafiánských bossů, kde se dohodne výstavba kasin na Kubě a převzetí kasin v Las Vegas od Bugsyho Siegela, jehož odstranění odsouhlasí taktéž. Jako odměnu pro věrného přítele Meyera Lanskyho je Siegelova Las Vegaská pozůstalost v podobě kasina The Flamingo. Kubánský pobyt však netrvá dlouho. Batista žádá více peněz, které mu Luciano odmítne vyplatit. Proto je již v únoru 1947 Luciano vyhoštěn zpět do Itálie.

Luciano se usídlí do Neapole, kde naváže styky s korsickou mafií a společnými silami vytvoří tzv. Francouzskou spojku. Krycí označení pro transport opia z Turecka do Francie, kde se přepracuje na heroin, který směřuje dále do USA. Obchod s drogami opět vynáší.

Za svého života Lucky Luciano podporoval mnoho významných lidí. Přátelil se s Frankem Sinatrou a dokonce i s prezidentem F. D. Rooseveltem.

Na konci svého života se rozhodl prodat práva na svůj životní příběh filmové společnosti. Avšak ještě před samotným podepsáním smlouvy 26. ledna 1962 na neapolském letišti umírá na infarkt. Jestli smrt nastala po infarktu, a nebo po otravě se dodnes neví. Jelikož jeho příběh by porušil hlavní pravidlo mafie – Omertu, mohl tak být pro jistotu zlikvidován.

Paradoxem se stalo místo posledního odpočinku Luckyho Luciana. Stal se jím hřbitov St. John Cementery v New Yorku. Ačkoliv měl od roku 1946 zakázáno vstoupit na americkou půdu, americký soud rozhodl, že mrtvola už není občanem žádného státu a může vstoupit, kam chce.

Příběh Luckyho Luciana končí, ale příběh Franka Costella právě začíná…

(Autor: Daniel Sviták)

VAROVÁNÍ!
Právě vstupujete na stránky skupiny Heart Warrior.

Tato skupina si dává za cíl spojovat lidi se stejnými zájmy, kterými jsou: střelectví, zbraně, historie, aktuální dění v oblastí vojenství a celkově události, které hýbou světem. Proto se na následujících stránkách můžete setkat s články, fotografiemi a videi, které svým charakterem mohou být pro některé jedince znepokojující.

Zvažte tedy, zda-li opravdu chcete pokračovat v prohlížení stránek Heart Warrior.

(Prohlašujeme, že svou činností nepropagujeme žádné hnutí ani politické názory potlačující svobody jednotlivců, či skupin.)